Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Cílem je, aby se s nimi veřejnost mohla seznámit, pěstovat je, využívat jejich plodů i je semenařit a uchovávat, a přijmout tak svou odpovědnost za jejich další osud. Abychom společně tyto odrůdy, které vytvořily a nám nezištně předaly předchozí generace, dnes pěstovali, pečovali o ně a opět je stejně tak předali pokolením, které přijdou po nás.
Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Popis Alenoru (zahrada patrimoniálních rostlin): Sbíráme předválečné linie nejen ze sudetských rozvalin, asi 80 klonů je zatím ve fázi přepěstování a určování. Zároveň vděčíme různým genovým bankám (šlechtitelské stanice Velké Losiny, Bojnice a Holovousy, švýcarské sdružení Pro Specie Rara, USDA Corvallis, vysoká škola Obstwein Klosterneuburg) za porovnávací sbírku známých kultivarů. Pěstujeme ji zvlášť, mimo oběh, pro postupné biometrické určení neznámých linií ze Šumavy, protože bývalí znalci starých rybízů jsou „na onom světě“. Od r. 2014 státní genová banka VŠUOH Holovousy přebírá na uchování nejzajímavější linie: prozatím z kultivarů ‚Holandský Červený‘, ‚Rondom‘, ‚Gabreta‘ a ‚Pernette‘. Rybízy jsou cizosprašné, pro zachování odrůd se množí pouze vegetativně. Zasíláme jedno–tříleté zakořeněné sazenice (z řízkování nebo hřížení). Zatím předběžná nabídka, podle stavu určování.
Odrůdu nalezl, popsal a nabízel Alenor (zahrada patrimoniálních rostlin) a předal Gengelu. Následuje popis Alenoru: Původem z jedné předválečné rodinné zahrádky v Pardubicích, v 70. letech přesazený do Pošumaví. Druh vulgare znamená keř nízkého růstu, spíš teplomilný, optimální pro nížinu. V chráněných koutech podhůří přinejmenším přežije, často ztratí listí už během léta a neplodí spolehlivě každý rok. Přes tuto biologickou slabost má velkou přednost: tento kultivar patří pravděpodobně mezi 2–3 nejsladší a nejaromatičtější staré rybízy vůbec. Čerstvý je pochoutka (na zmrzlinu, müsli), ale škoda vařit – bez pořádného dodatku pektinu želé neztuhne.