Uchování starých plodin

Gengel je ale nejen původní krajová odrůda ječmene ale i jméno obecně prospěšné společnosti pro ochranu rozmanitosti života - biodiverzity, která si od svého vzniku v roce 1998 vytkla za cíl aktivní záchranu, množení a pěstování starých a zapomenutých užitkových rostlin. Tyto představují významné kulturní dědictví minulosti, mohou sloužit nejen vědeckému šlechtění a genetice ale také znovu poskytovat mnohý užitek i přímo v pěstování, protože jsou např. nenáročné na podmínky, vzhledově zajímavé i cenné pro lidskou výživu. V dnešní době, kdy se zemědělství industrializuje a mění ve výrobu potravin je velmi důležité zachovat a pěstovat staré odrůdy a užitkové plodiny jako živé organismy v přirozených podmínkách ekologického zemědělství. Tak je lze udržet jako důležitou součást rozmanitosti života.

Gengel usiluje o:

- aktivní ekologické pěstování, šíření osiv a informací pěstitelům, organizaci výměnné sítě mezi pěstiteli

- sběr a záchranu starých odrůd, podporu tradičního semenaření a shromažďování informací o dříve pěstovaných plodinách

- ukázkové pěstování odrůd obilovin, zelenin, léčivek, kořenin, barvířských rostlin, ovocných dřevin apod.

- popularizaci agrobiodiverzity např. přípravou článků, publikací, letáků, přednášek a vystoupení apod.

- spolupráci s organizacemi v ČR i v zahraničí

- výzkumné a ztržňovací projekty

Co jsou to staré odrůdy a proč je pěstovat?

Na pohled je dnešní nabídka druhů a odrůd kulturních rostlin, ať už zelenin, obilovin, ovoce či okrasných rostlin bohatá a nepřeberná, v obchodech a katalozích najdeme množství nejrůznějších odrůd. Nabízí se však většinou moderní vysoce šlechtěné odrůdy, často F1 hybridy apod. Nenápadně mizí staré, osvědčené odrůdy, a téměř zanikly kdysi pěstované tzv. krajové odrůdy nebo místní odrůdy typické pro určité oblasti, které byly součástí života našich předků.

Staré odrůdy - pocházejí třeba z 19. století ale i poloviny 20. století, byly vyšlechtěny jednou osobou, případně rodinou nebo šlechtitelskou firmou. Byly zapsány a registrovány, obchodně šířeny, uváděny v dobových katalozích a nabídkách osiv a sadby.

Krajové a místní odrůdy - pocházejí z určité oblasti nebo místa, kde se tradičně po dlouhou dobu pěstovaly, neznáme jejich tvůrce, protože byly „výsledkem práce lidu“, mnohdy sloužily jako základ pro další šlechtění odrůd, ale zejména pro tradiční semenaření, nemají oficiální název, často však nesou své původní pojmenování v místním nářečí.

Rodinné odrůdy – v tomto Seznamu tak označujeme odrůdy dlouhodobě pěstované v jedné rodině, někdy po vícero generací, původ většinou neznámý, často užívané k přípravě oblíbeného pokrmu.

Základním rozdílem, kterým se nabídka odrůd Gengelu liší od jiných nabídek rostlin, je to, že zde naleznete staré druhy a odrůdy, které se dnes běžně nepěstují a nejsou jinde prakticky k dispozici. Z pohledu pěstitele nám jde nejen o vypěstování plodů pro konzum, ale hlavně o získání semen: osiva pro další setí pro Vaši zahrádku a tím uchování odrůdy pro budoucnost. (Nejedná se zde tedy o komerční obchodní katalog osiv, ale o svépomocnou síť pěstitelů).

Součástí práce se starými a krajovými odrůdami je výchovně-vzdělávací působení směrem k široké veřejnosti, zejména pak informování o jejich někdejším i současném významu, jejich popularizace, zpřístupňování údajů o nich i jich samých, výchova k zodpovědnému a aktivnímu přístupu k nim. Jejich hlubší poznání je základním východiskem pro jejich ochranu a péči o ně. Celistvý pohled na staré, krajové, místní apod. odrůdy tedy zohledňuje nejen jejich význam zemědělský, ale také jejich důležité postavení a širší souvislosti v oblasti národopisné, kulinářské, jazykovědné, náboženské, léčitelské, krajinářské apod. Jejich komplexní pojetí je klíčem k jejich správnému a plnohodnotném vnímání a pochopení v nejširších vazbách na život člověka.

Posláním nabídky starých odrůd uvedených v Seznamu plodin Gengelu je tedy zejména:

- Krajové, staré, místní a další odrůdy poskytovat zájemcům z řad veřejnosti

- Umožnit uchování těchto odrůd přirozeným způsobem decentralizovaným pěstováním na zahradách a polích. Odrůdám je tak dána možnost přizpůsobovat se měnícím se podmínkám životního prostředí i za různých způsobů pěstování

- Dlouhodobě udržovat a využívat dědictví minulosti a kulturně historickou hodnotu, kterou v sobě krajové, staré apod, odrůdy nesou

- Napomáhat spojování pěstitelů těchto odrůd, výměně informací o nich apod.

Příklad staré odrůdy získané od pěstitelky ze severní Moravy:

Vojákové fazole

…tyto fazole se za II. světové války nesměly na „prajzske“ (to je oblast Hlučínska) pěstovat, protože je na nich voják a lidé si v nich pěstovali smysl pro obranu proti Němcům. Stejně přežily. Tak vám moje "vojakové" fazole posílám. Jsou žlutoluské, keříčkové, úrodné a chutné… (z dopisuB. Malíkové)

Je to pravděpodobně stará nebo krajová odrůda keříčkových fazolí pěstována na Hlučínsku na severní Moravě již v období před 2. sv. válkou. Semena jsou bílá a je na nich hnědá kresba připomínající v pozoru stojící lidskou postavu.

Pěstování je snadné, vyséváme počátkem až v půli května do řádků asi 40 cm vzdálených, rostliny jsou poměrně vzrůstné. Jdou využít na sklizeň semen na vaření různých fazolových pokrmů, dobře se rozvářejí a lze z nich připravovat pomazánky.

Semenaření je snadné, na semeno sklízíme na podzim suché rostliny s vyzrálým, tvrdým semenem.

(Podle letáku „Babiččiny odrůdy znovu na zahrádce“, Gengel, 2002)