Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Cílem je, aby se s nimi veřejnost mohla seznámit, pěstovat je, využívat jejich plodů i je semenařit a uchovávat, a přijmout tak svou odpovědnost za jejich další osud. Abychom společně tyto odrůdy, které vytvořily a nám nezištně předaly předchozí generace, dnes pěstovali, pečovali o ně a opět je stejně tak předali pokolením, které přijdou po nás.
obiloviny, polní plodiny
Obiloviny obecně sejeme zpravidla do řádků cca 30cm od sebe, abychom je mohli okopávat, případně sejeme na široko na nezaplevelený záhon. Jařiny březen/duben, přesívky pokud možno časně. Ozimy září/říjen. Možné jsou u některých odrůd i výsevy „svatojánské“, letní. Porost udržujeme bez plevelů, dle potřeby asi 2–3x za sezónu okopeme a vyplejeme n...
Obiloviny obecně sejeme zpravidla do řádků cca 30cm od sebe, abychom je mohli okopávat, případně sejeme na široko na nezaplevelený záhon. Jařiny březen/duben, přesívky pokud možno časně. Ozimy září/říjen. Možné jsou u některých odrůd i výsevy „svatojánské“, letní. Porost udržujeme bez plevelů, dle potřeby asi 2–3x za sezónu okopeme a vyplejeme nebo opatrně vytrháme jednotlivé plevele. Volíme půdu spíše nevyhnojenou, jinak staré dlouhostébelné odrůdy často polehají. V malém množitelském množství lze jako prevenci polehnutí vysít samosprašné druhy do jednoho delšího řádku, použít vodorovně umístěnou síť nebo provázky apod.
Sklízíme zpravidla obdobou klasických postupů, tedy nejprve požneme a necháme vyschnout klasy svázané do snopů. Lze také sklízet jen klasy (odřezáním/odežnutím pod klasem, bez slámy). Výmlat: Zásadou je mlátit rostliny/klasy vždy dobře vyschlé, tedy zcela suché, aby zrno dobře a snadno vypadávalo. Zrno lze získat například vytřením rukama (malá množství), vyšlapáním na plachtě, výmlatem holí, výmlatem klasicky cepem (u starých cepů kontrolovat stav kožené ohlávky), ruční mlátičkou apod., ale osvědčily se i různé další novátorské metody, jako např. pomalé mletí sklizených suchých klasů na mlýnku na maso s velkými oky (osvědčilo se nejen pomletí klasů, ale i lusků luštěnin či makovic, je nutno počítat s částečnou ztrátou poškozením části zrn) nebo výmlat klasů pomocí vrtačky v uzavíratelném vědru s víkem (na vrtačku nástavec na míchání barev a dvě karabiny, prostrčit víkem a mlátit na nejmenší otáčky – pomocí pulzů, kyblík mít jen částečně naplněný, cca do ¼), fantazii se meze nekladou. Čištění vymláceného obilí provádíme například přesypáváním z vědra do vědra nebo do vyšší mísy/škopíku, vítr odvane plevy a nečistoty.
Amarant (Laskavec)
Různé druhy laskavce se pěstují jako obilovina, zelenina, příp. okrasná rostlina, původem z Jižní Ameriky, teplomilná, drobné zrno, výsev v květnu, až je půda prohřátá (neuspěchat).
Bér vlašský
Teplomilná obilovina podobná prosu, snáší dobře sucho, ale trpí chladem. Později vysévat (poč. května), semeno s obalem (na konzum loupání jako u prosa).
Čirok metlový
Technická plodina a obilovina teplých oblastí, používaná na výrobu metel a kartáčů, jako krmení pro ptáky, kulisová, dekorativní rostlina apod., výsev 5, sklizeň 9–10, teplomilný, k dozrání semen potřebuje dlouhou vegetační dobu, dobře snáší sucho, vysoký 2–2,5 m.
Čirok obecný
Teplomilná obilovina jižních oblastí, výsev 5, sklizeň 9–10, k dozrání semen potřebuje dlouhou veg. dobu, dobře snáší sucho.
Cizrna beraní
Luskovina teplejších oblastí, setí 4–5, řádky 40 cm od sebe, v lusku obvykle 1–2 semena, odolává suchu (pěstovala se v nejsušších oblastech jižní Moravy a Slovenska), hloubka setí 4–7 cm, vyplít. Nepotřebuje oporu. Trpí za přílišného vlhka a chladu, k dobrému vyzrání chce suché pozdní léto a počátek podzimu, jinak plesniví semena v luscích. Sklízíme v plné zralosti, lusky se semeny nepukají. Doporučujeme jen na nejvýslunnější a nejteplejší stanoviště, pro zkušenější pěstitele!
Čočka
Luštěnina, vcelku nenáročná, vhodná ale jen pro lehké a propustné půdy (na těžkých trpí chorobami), má ráda teplo (spíše plodina nížin), lodyhy nižší, ale vyžaduje oporu (např. větvičky, kolíky, provázek), tradičně se pěstovala ve směsi s obilím, o něž se opírala. V pěstování se osvědčily smíšené kultury, kde se s čočkou kombinují gengelovské nahé ječmeny nebo oves z Luhačovického Zálesí. Tato kombinace se osvědčila v ekologických pokusech s čočkou v Německu. Obilovinu k čočce přidáme jen v malé míře jako příměs, aby nižší čočku nepotlačila. Výsev dle podmínek polovina/konec dubna – poč. května. Sklizeň například požnutím/vytrháním celých rostlin, svázání do svazků, dosušení a pak výmlat/vyšlapání.
Hrachor setý
Semeno ploché, čtyřhranné, vyžaduje oporu jako hrách, výsev 4(–5), sklizeň 7–8, odolný suchu, nezralá semena jsou jedlá podobně jako zelený hrášek, suchá se vaří jako luštěnina (použití např. do polévek) – údajně méně nadýmá než jiné luštěniny, květ bílý nebo bílomodrý. Pěstovat jako cizosprašnou plodinu (nutná prostorová nebo technická izolace). Je dosti vysoký, asi 1–1,5 m a vyžaduje vhodnou oporu.
Ječmen
Ječmen je samosprašný, krajové odrůdy často poléhají, volíme spíše chudší půdu. Sklizeň a výmlat: viz obiloviny obecně. Gengel, ječmeny 7438, 7387, 7385, Tábor 811, Tábor 814, Tábor 818, ječmen páví, špalda byly poskytnuty pro výzkumné účely Výzkumnému ústavu pivovarskému a sladařskému.
Ježatka obilní
Pěstována jako obilovina v teplých oblastech (náhražka rýže či prosa), příp. jako pícnina, obilka obalena tvrdou pluchou, příbuzná naší plevelné ježatky kuří nohy.
Kukuřice
Teplomilná obilovina, volíme teplé polohy, slunná, chráněná místa, náročná na živiny (hnojíme vyzrálým hnojem nebo kompostem), výsev zač. května do vyhřáté půdy (nebo předpěstování). Aby nedocházelo k inzuchtu, vyséváme co nejvíce rostlin, semeno bereme z dobře vyvinutých zdravých palic vícero rostlin. Cizosprašná (nebezpečí křížení) – tedy v okolí ve vzdálenosti nejméně 400–500m nesmí kvést jiná odrůda kukuřice! Pyl je přenášen větrem.
Len setý
Jednoletý, výsev březen/duben (časně), zralé tobolky s olejnatými semeny vyzobávají někdy ptáci. Len se využívá pro vlákno nebo olej, u nás je tradiční přadný len (vzhled: vysoký, méně větvený stonek, který má kvalitní dlouhé vlákno, semena jsou menší až malá, s menším obsahem oleje). Len olejný (pro získání oleje) má kratší, více větvený stonek s více tobolkami a většími semeny s vyšším obsahem oleje. Obecně pro produkci vlákna sejeme len hustěji, len pro olej spíše řídčeji. Len přadný dobře prospívá i ve vyšších polohách, olejnému vyhovují nižší teplejší polohy. Pěstování a zpracování lnu bylo jedním z hlavních zaměstnání obyvatelstva v našich krajích, len předl chudý lid i královny. Na semeno sklízíme buď postupným otrháváním zralých tobolek a jejich následným vymnutím (po dosušení) v dlaních, nebo vytrháním celých rostlin, které pak dosušíme v snopcích, aby došly i ne zcela zralé tobolky, suché (!) rostliny vymlátíme nebo vyšlapeme na plachtě.
Lnička setá
Jednoletá, výsev duben, dříve známá olejnina (neolitické nálezy), nenáročná, krátká veget. doba, včas sklízet, aby se semena nevydrolila, výška asi 0,6–0,8 m, semena použitelná jako koření nebo na nakličování (jako řeřicha).
Mák setý
Časný výsev co nejdříve na jaře (březen, zač. dubna), nevyséváme zbytečně hustě (smíchat např. s pilinami) a po vzejití rostliny i na několikrát vyjednotíme, řádky 30–40cm, sejeme mělce, ale půdou zahrneme, kompostem vyhnojená půda. Jako prevence polehání lze rostliny při poslední okopávce nahrnout. Mák je samosprašný, ale s možností cizosprášení, proto ho při maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (tj. např. mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) na semeno pěstujeme jako cizosprašnou plodinu – tedy v okolí ve vzdálenosti nejméně 150m nesmí kvést jiná odrůda. Pokud nelze prostorovou izolaci dodržet, je možné na dobu květu překrýt záhon s mákem netkanou bílou textilií na konstrukci. Doporučujeme průběžnou sklizeň zrajících makovic (jinak je často vyzobávají ptáci – v případě nouze je lze chránit např. netkanou textilií). Obzvlášť je třeba dát pozor při sklizni hleďáků, které mají makovici otevřenou. Na semeno vybíráme zdravé, odrůdově typické makovice, semeno získáváme tak, že odřízneme vršek makovice a semeno vyklepneme. Selektujeme jednotlivé makovice dle barvy semen odrůdy (vyřadíme jinobarevné či atypické), nepoužíváme též makovice, kde je vnitřek s pavučinkami nebo zrnka jako by připečena k přepážkám. Přesypáním z misky do misky na mírném větru vyčistíme. Použití máku doma: do domácích buchet a bábovek, posypání sladkých šišek/knedlíků, bílý mák jako náhrada oříšků do pečiva, výroba makových obrázků apod. Makové odrůdy Bílý mák I (Pardubicko), Bílý mák II (Lanškroun), Rakouský šedý, Růžový z Dobré a Ruský obří poskytnuty do Výzkumného ústavu olejnin v Opavě.
Oves setý
– běžná obilovina, výsev časně (březen–duben), má rád dostatek vody, dobře si vystačí i s chudší půdou.
Pohanka setá
Obilovina s krátkou veg. dobou, medonosná, citlivá na mráz, výsev květen, cizosprašná – v okolí nejméně 150m nesmí kvést jiná odrůda pohanky; sklizeň celých rostlin podle zralosti semen (na rostlině jsou současně zralá semena, zelená semena i květy). Dosušit v menších snopcích, výmlat/vyšlapání po dobrém vyschnutí.
Pohanka tatarka
Jařina podobná pohance seté, má však drobnější semena, u nichž je endosperm srostlý s obalem, takže se při mletí šrotují společně (velmi vysoký obsah vlákniny). Dříve se z ní snad pekl tzv. taťátkový chléb, listy jdou ve směsi s dalšími rostlinami využít např. na špenát, salát apod., z nati můžeme vařit čaj. Je citlivá na mráz (výsev květen), jako prevenci polehnutí volit chudší stanoviště (nehnojit!). Lze též využít na zelené hnojení. Tatarka má údajně vyšší obsah rutinu než pohanka setá. Sklizeň jako pohanka setá.
Proso
Tradiční obilovina vyžadující loupání (po vyloupání vzniknou tzv. jáhly), výsev konec dubna/květen, suché stanoviště snáší dobře. Sklizeň viz obiloviny obecně.
Pšenice dvouzrnka
– pluchatá – vyžaduje loupání. Dobře odnožuje, proto řidší setí, je nenáročná, půda spíše chudší, nevyhnojená, může poléhat.
Pšenice jednozrnka
Starobylý druh obilí pěstovaný prvními zemědělci, pluchaté zrno, nízký výnos, velmi nenáročná a skromná obilovina s kvalitním zrnem (vysoký obsah bílkovin, karotenu, minerálů apod.).
Pšenice naduřelá
Málo známý druh pšenice, nahé zrno, k tomuto druhu náleží tzv. větevnaté neboli divotvorné pšenice s rozvětveným klasem.
Pšenice setá
– staré odrůdy jsou dlouhostébelné, zejména na živné či hnojené půdě možnost poléhání. Sklizeň viz obiloviny obecně.
Pšenice špalda
– pluchatá pšenice – nutno loupat, dlouhé stéblo, lámavé klasové vřeteno, v ekologickém zemědělství se pěstují zejména ozimé formy.
Pšenice tvrdá
– staré odrůdy jsou dlouhostébelné, zejména na živné či hnojené půdě možnost poléhání. Sklizeň viz obiloviny obecně.
Sója
Teplomilná luštěnina, daří se jí v teplejších oblastech, výsev poč. 5 (příp. konec 4), sklizeň 9–10, nevyžaduje oporu, samosprašná, ale proložíme odrůdy alespoň záhonkem jiné plodiny.
Tabák selský
– tzv. Machorka. Používán dříve pro výrobu kuřiva, teplomilný, citlivý na mráz, květ zelenožlutý, velmi drobné semeno, jedovatý! V hojné míře se podomácku pěstoval za 2. sv. války. Tabáky mají velmi drobné semeno, sejeme na povrch půdy, klíčí v teple (předpěstovat), opatrně zavlažujeme, po dozrání se i sám vysemeňuje. (Pozn.: Vzhledem k prudké jedovatosti tabáku je třeba každou manipulaci s ním pečlivě zvážit a dbát všech bezpečnostních a hygienických doporučení!)
Tabák viržinský
Používán dříve pro výrobu kuřiva, teplomilný, citlivý na mráz, velmi drobné semeno, jednoletý, jedovatý!
Vikev čočková
Jednoletá vikvovitá pícnina příp. luštěnina pův. ze Středomoří, známá od nejstarších dob.
Vikev setá
Jednoletá vikvovitá pícnina příp. dříve luštěnina, popínavá, výsev v dubnu, opora pro pěstování nutná.
Žito seté
Žito je tradiční chlebovinou. Z hlediska semenaření je výjimkou mezi obilovinami – je cizosprašné – tedy při maloplošném pěstování odrůd a příznivém utváření terénu (mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti nejméně 300m nesmí kvést jiná odrůda žita. Doporučit lze v malém spíše pěstování v uzavřeném tvaru typu čtverce nebo obdélníku pro lepší vzájemné opylení rostlin nebo i provádět doopylování, tj. v době květu obden poklepávat na rostliny nebo opatrně přetahovat přes porost provázek, aby se podpořilo opylování.