Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Cílem je, aby se s nimi veřejnost mohla seznámit, pěstovat je, využívat jejich plodů i je semenařit a uchovávat, a přijmout tak svou odpovědnost za jejich další osud. Abychom společně tyto odrůdy, které vytvořily a nám nezištně předaly předchozí generace, dnes pěstovali, pečovali o ně a opět je stejně tak předali pokolením, které přijdou po nás.
Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Jednoletá, nenáročná zelenina, známá ve formě – žluté, zelené a červené (rudé). Lze ji vařit jako špenát (má nižší obsah kyseliny šťavelové) nebo jíst syrovou jako součást salátu, má vysoký obsah vitaminu C. Sklízíme celé mladé rostliny nebo odlamujeme zespodu listy. Pěstování je bezproblémové, výsev brzy na jaře, snadno se množí samovýsevem. Pro postupnou sklizeň na jídlo vyséváme postupně, při pěstování na semeno necháme rostliny dozrát. Zapleveluje. Je cizosprašná, při maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti 100m nemá kvést jiná odrůda. Na semeno sklizeň celých rostlin, dosušit je zavěšené, pak vymlátit/vytřít/vyšlapat semena.
- starý původ zahradní lebedy, udržovaný jako rodinná odrůda. Světlezelený list (pravděpodobně forma lutea), vitální, pěkné rostliny, chutný na špenát, i do polévky, vysoké rostliny v květu je dobré vyvázat proti polehnutí. Dárkyně uvedla : “tento rok som sa stretla s časopisom Doma v zahrade, ktory som si hneď objednala. V Septembri ma zaujal článok o lobodovom špenáte. Pestujem ho asi 50 rokov. Dostala som ho od sesternice. Ona ho doniesla z nejakého výskumného ústavu. Darí sa mu rovnako dobre v žltej ilovej pôde ako aj tu v Hronskom Beňadiku, kde som sa prestahovala asi pred 20 rokmi, kde je ľahká priepustna pôda (pri Hrone). Voláme ho stromovy. Narastie do 2 metrov výšky. Má jasno zelenú farbu, veľké stále mlade listy. Sestra z Bratislavy si ho rada naberie. Vysievať ho netreba, iba keď vzíde nechať pár koreňov, ktoré, ako rastú, stačí oberať tie najväčšie najmladšie listy zo spodu až po vrch, celé leto. Ja poznám len tento druh. Zo žltými a hnědými listami som sa nestretla. Posielám Vám vzorku semena. Posejte uvídíte. Nech sa Vám podarí...“. Od čtenářky časopisu Doma v záhrade, od roku 2017.