Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Cílem je, aby se s nimi veřejnost mohla seznámit, pěstovat je, využívat jejich plodů i je semenařit a uchovávat, a přijmout tak svou odpovědnost za jejich další osud. Abychom společně tyto odrůdy, které vytvořily a nám nezištně předaly předchozí generace, dnes pěstovali, pečovali o ně a opět je stejně tak předali pokolením, které přijdou po nás.
Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Tradiční druh zeleniny, koření i léčebný prostředek. Kdysi bylo v našich zemích velké bohatství krajových odrůd, z nichž mnohé posloužily i k vyšlechtění současných komerčních sort. Nepostradatelný v kuchyni pro nejrůznější pokrmy, masové i bezmasé. Řada pěstitelů si udržuje své odrůdy česneku po desítky let z vlastní sadby, aniž by bylo nutné kupovat novou (výběr). Česnekářské oblasti jsou obvykle teplejší, v nižší nadmořské výšce, ale česnek se dá dobře pěstovat i ve středních a vyšších nadmořských výškách. Poloha slunná, sázíme do půdy ve staré síle (do druhé trati), tedy po organicky hnojené předplodině, vhodné jsou střední či lehčí půdy. Výsadba: řádky od sebe asi 30-40cm, v řádku asi 8-10-15 cm od sebe. Zimní (ozimé) česneky se doporučuje sázet později, až je půda chladná (prevence houbových chorob), tedy dle polohy koncem října, spíše v listopadu, případně až v prosinci, ovšem před zámrazem půdy nebo napadnutím sněhu, které by výsadbu znemožnily. Jarní odrůdy sázíme co nejdříve na jaře (březen). I zimní odrůdy je možné nouzově vysadit na jaře, ovšem výnos je pak nižší, jarní lze naopak vysadit i na podzim, česnek je druh mrazuodolný, nezmrzá. Sázíme jednotlivé stroužky vždy tzv. podpučím, t.j malou ploškou na konci stroužku dolů a špičkou nahoru, do hloubky asi 6-8 cm (nad česnekem), jarní česnek mělčeji. Porost je třeba okopávat a udržovat bez plevelů, zálivka vyjma extrémně suchých let není zpravidla nutná. Z paličáků obvykle odstraňujeme květenství, jakmile se objevují. Vylámaná květenství lze použít např. do polévky nebo rozmixovat na pastu s olejem. Sklízíme, když nať začíná žloutnout a schnout, u paličáků se uvádí jako znak sklizňové zralosti narovnávání květního výhonu (ponechá se jako ukazatel u několika rostlin, lze pak po vyzrání z nich sklidit i pacibulky na množení) nebo když jsou na česnekové cibuli čtyři suknice (zkusit na několika normálně vyvinutých rostlinách); u nepaličáků je vhodná sklizňová zralost při polehnutí asi poloviny rostlin. Příliš brzká sklizeň snižuje výnos a česnek se hůře dosouší, při pozdní sklizni se česnekové cibule již rozevírají a rozpadají. Z lehčí, vlahé půdy jdou zralé paličáky při zralosti dobře tahat z půdy, aniž by se nať utrhla, jinak si při sklizni pomůžeme rýčem nebo rycími vidlemi. Po sklizni svážeme česneky do svazků nebo spleteme umně do věnců a necháme vyschnout zavěšené ve stínu, v průvanu pod střechou. Poté opatrně odřežeme, odstřihneme kořínky a zbytek nati. Skladujeme s uvedením odrůdy v suchu a chladnu.
- česnek paličák ruského typu, který dárkyně pěstuje od roku 1975, kdy ho přivezl manžel kamarádky ze zájezdu na kolchozy do Ruska. Česnekové cibule jsou střední až větší, bílé barvy, v hlavičce bývá mnohdy větší počet stroužků. Paličák - při pěstování vylamujeme květní výhony, jakmile se začnou objevovat. Dárkyně o odrůdě napsala: „Ja pestujem od roku 1975 a hoci som odvtedy vyskúšala všelijaké odrody, vždy som sa vrátila len k tomuto. Voláme ho ruský, aká je to odroda to neviem. Dostala som 3 hlávky od kamarádky, ktorej manžel sa (ako) pracovník JRD zúčastnil zájazdu do Ruska, pozrieť si „kolchoz“, no a odtiaľ ho priniesol. Kamarádka ani jen manžel už nežijú, ale ja cesnek sadím stále a nie iba ja, lebo som ho už porozdávala veľa ľuďom, dokonca ho už sadia aj vo Švédsku, ľudia od nás, čo tam pracujú a žijú. Je to cesnak paličák, má 6 strúčikov – niekedy 4 či 7, ale to iba sem tam 1 hlávka. Je dobre skladovateľný, vydrží aj do júna. Ja ho jednoducho sadím tak 12 cm od seba, aj viac, ako sa mi podarí, ale robim si väčšie uličky medzi riadkami, asi tak 50-60 cm, aby som ho, keď na jar okopávam, nepritlačila. Ešte musím dodať – před výsadbou rozhodím do riadkov NPK hnojivo. No a to okopanie vyzerá tak, že mám takú motyčku, čo potiahnem za sebou, len aby sa rozrušel prísušok na pôde, lebo u nás sú pôdy ťažké, ilovité. No a viac sa cesneku netreba venovať, ak by veľmi zarastal, tak burinu vytrhám. Zberám vtedy, keď sa začnú palice narovnávať. Ihneď alebo na druhý deň (môže byť aj neskôr), no ja hned odrežem palice asi 5-10 cm nad hlávkou, orežem korene a v bedničke ho nechám oschnúť na slnku, potom dám do tieňa - do šopy - a na zimu do špajzi.“ Od roku 2024.