Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Cílem je, aby se s nimi veřejnost mohla seznámit, pěstovat je, využívat jejich plodů i je semenařit a uchovávat, a přijmout tak svou odpovědnost za jejich další osud. Abychom společně tyto odrůdy, které vytvořily a nám nezištně předaly předchozí generace, dnes pěstovali, pečovali o ně a opět je stejně tak předali pokolením, které přijdou po nás.
Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Tradiční druh zeleniny, koření i léčebný prostředek. Kdysi bylo v našich zemích velké bohatství krajových odrůd, z nichž mnohé posloužily i k vyšlechtění současných komerčních sort. Nepostradatelný v kuchyni pro nejrůznější pokrmy, masové i bezmasé. Řada pěstitelů si udržuje své odrůdy česneku po desítky let z vlastní sadby, aniž by bylo nutné kupovat novou (výběr). Česnekářské oblasti jsou obvykle teplejší, v nižší nadmořské výšce, ale česnek se dá dobře pěstovat i ve středních a vyšších nadmořských výškách. Poloha slunná, sázíme do půdy ve staré síle (do druhé trati), tedy po organicky hnojené předplodině, vhodné jsou střední či lehčí půdy. Výsadba: řádky od sebe asi 30-40cm, v řádku asi 8-10-15 cm od sebe. Zimní (ozimé) česneky se doporučuje sázet později, až je půda chladná (prevence houbových chorob), tedy dle polohy koncem října, spíše v listopadu, případně až v prosinci, ovšem před zámrazem půdy nebo napadnutím sněhu, které by výsadbu znemožnily. Jarní odrůdy sázíme co nejdříve na jaře (březen). I zimní odrůdy je možné nouzově vysadit na jaře, ovšem výnos je pak nižší, jarní lze naopak vysadit i na podzim, česnek je druh mrazuodolný, nezmrzá. Sázíme jednotlivé stroužky vždy tzv. podpučím, t.j malou ploškou na konci stroužku dolů a špičkou nahoru, do hloubky asi 6-8 cm (nad česnekem), jarní česnek mělčeji. Porost je třeba okopávat a udržovat bez plevelů, zálivka vyjma extrémně suchých let není zpravidla nutná. Z paličáků obvykle odstraňujeme květenství, jakmile se objevují. Vylámaná květenství lze použít např. do polévky nebo rozmixovat na pastu s olejem. Sklízíme, když nať začíná žloutnout a schnout, u paličáků se uvádí jako znak sklizňové zralosti narovnávání květního výhonu (ponechá se jako ukazatel u několika rostlin, lze pak po vyzrání z nich sklidit i pacibulky na množení) nebo když jsou na česnekové cibuli čtyři suknice (zkusit na několika normálně vyvinutých rostlinách); u nepaličáků je vhodná sklizňová zralost při polehnutí asi poloviny rostlin. Příliš brzká sklizeň snižuje výnos a česnek se hůře dosouší, při pozdní sklizni se česnekové cibule již rozevírají a rozpadají. Z lehčí, vlahé půdy jdou zralé paličáky při zralosti dobře tahat z půdy, aniž by se nať utrhla, jinak si při sklizni pomůžeme rýčem nebo rycími vidlemi. Po sklizni svážeme česneky do svazků nebo spleteme umně do věnců a necháme vyschnout zavěšené ve stínu, v průvanu pod střechou. Poté opatrně odřežeme, odstřihneme kořínky a zbytek nati. Skladujeme s uvedením odrůdy v suchu a chladnu.
– jarní nepaličák, česneková cibule je menší až střední, vnější suknice světlé, bílé se slabým náznakem žilkování, v palici 13-17 stroužků, stroužky malé, vhodné například na topinky (jeden česneček na jednu topinečku), nemá rekordní výnos, ale předností je výborná skladovatelnost, získáno v prodejně zdravé výživy, 2014. Osvědčil se i z podzimně-zimní výsadby.
