Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Cílem je, aby se s nimi veřejnost mohla seznámit, pěstovat je, využívat jejich plodů i je semenařit a uchovávat, a přijmout tak svou odpovědnost za jejich další osud. Abychom společně tyto odrůdy, které vytvořily a nám nezištně předaly předchozí generace, dnes pěstovali, pečovali o ně a opět je stejně tak předali pokolením, které přijdou po nás.
Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Fazole jsou samosprašné, různé odrůdy nedáváme ale vedle sebe, proložíme alespoň záhonem jiného druhu, výsev poč. května (v chladných polohách po ledových mužích). Okopáváme, při poslední okopávce rostliny přihrneme jako prevenci vyvracení. Na semeno bereme zdravé, dobře vyvinuté rostliny, u keříčkových odrůd jen skutečně nízké (keříčkové, které nejeví dlouživý, popínavý růst)! Bez výběru se jinak původně keříčkové odrůdy stávají postupně polopopínavé až popínavé – což je původní podoba fazole – liány! Sklízí se, když jsou lusky zcela suché a zrno dostalo svou charakteristickou barvu, je tvrdé, rostliny jsou v té době už bezlisté. Z rostlin na semeno neotrháváme lusky na konzum. Při sklizni celé rostliny vytrháme a necháme doschnout na sušácích nebo pod střechou na vzdušném místě. Malá množství luštíme nejlépe ručně, větší množství vymlátíme např. v pytli. Některé odrůdy fazolí jsou popsány velmi stručně a s otazníky, nadšeným pěstitelům, kteří by chtěli pomoci s jejich podrobnějším popisem (např. výška rostlin, barva květu, ranost, přítomnost vláken v luscích apod.) a nebojí se trochy evidence – průběžných záznamů během sezóny – můžeme zaslat „fazolový dotazník“ k zachycení těchto informací.
– rodinná odrůda keříčkové fazole z jižní Moravy, pěstovaná původní uchovatelkou asi 50 let a pocházející od její maminky. Keříky jsou nižší, semeno je protáhlé, bílé s červeným „obrázkem“ lidské postavičky. Používá se jako luštěnina na polévky a omáčky. Odrůda podle průvodní zprávy zraje dříve než ostatní keříčkové odrůdy od téže dárkyně (Okatá PHA366, Barevná z Vracova PHA363, Sirkovice velká PHA367). Obvyklý výsev je v druhé půli dubna. Semeno Antoníčkovy červené je větší než u odrůdy Antoničkovy černé, které je jinak barevně její obdobou, jen je u ní postavička barvy černé. Od soukromé dárkyně, od roku 2020.