Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Cílem je, aby se s nimi veřejnost mohla seznámit, pěstovat je, využívat jejich plodů i je semenařit a uchovávat, a přijmout tak svou odpovědnost za jejich další osud. Abychom společně tyto odrůdy, které vytvořily a nám nezištně předaly předchozí generace, dnes pěstovali, pečovali o ně a opět je stejně tak předali pokolením, které přijdou po nás.
Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Teplomilná rostlina, předpěstovat sazenice, výsadba po ledových mužích, žádá hnojení. Dýně jsou cizosprašné! Doporučená nejmenší vzdálenost mezi odrůdami při maloplošném pěstování odrůd a příznivém utváření terénu (mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) je asi 250m. Kde nelze dodržet izolační vzdálenost, můžeme zkusit opylovat ručně, např. tak, že květy v podvečer dne jejich rozkvetení izolujeme a následujícího dopoledne opylujeme jemným přenášením pylu přímo z 2–3 samčích květů na 1 květ samičí (jiné rostliny) a opět zaizolujeme (podrobnosti v literatuře). Nejčastěji se pěstují 2 druhy: tykev obecná (Cucurbita pepo) a tykev velkoplodá (Cucurbita maxima). V rámci jednoho druhu se dýně kříží snadno a ochotně, mezi druhy však ne či jen zřídka. Praktické rozlišení druhů dle plodu: C. pepo – stopka u plodu má zřetelně pětihranný (příp. vícehranný průřez), patří sem např. cukety, patizony, dýně olejná, dýně špagetová aj.; C. maxima – stopka má průřez oválný, zde např. dýně hokaido, dýně pečárka aj. Plody na semeno nechat dobře vyzrát na záhonu a nechat dojít doma v teple, na osivo bereme semeno z několika typických, pěkně vyvinutých plodů. Z plodů vybraná semena zpravidla nutno na podzim/v zimě dosušit doma uměle, například poblíž topení, teplota do 35 stupňů, semena rozprostřít zpočátku nejlépe tak, aby se vzájemně nedotýkala a občas s nimi pohýbat.
– (C. maxima) původem ze Slovenska, krajová ?, plazivý typ, oranžová tuhá dužina, dobře skladovatelná; větší mírně ploché až kulaté plody, zelenavá hladká slupka (váha 3–5 kg), dobrá na kaši s cibulkou, zapečená, na polévky, podobně jako hokaido („slovenské hokaido“). Pojmenování panská pochází údajně ze skutečnosti, že tato dýně byla tak dobrá, že ji jedli i páni, zatímco běžné dýně jen prostý lid.