Teplomilná rostlina, předpěstovat sazenice, výsadba po ledových mužích, žádá hnojení. Dýně jsou cizosprašné! Doporučená nejmenší vzdálenost mezi odrůdami při maloplošném pěstování odrůd a příznivém utváření terénu (mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) je asi 250m. Kde nelze dodržet izolační vzdálenost, můžeme zkusit opylovat ručně, např. tak, že květy v podvečer dne jejich rozkvetení izolujeme a následujícího dopoledne opylujeme jemným přenášením pylu přímo z 2–3 samčích květů na 1 květ samičí (jiné rostliny) a opět zaizolujeme (podrobnosti v literatuře). Nejčastěji se pěstují 2 druhy: tykev obecná (Cucurbita pepo) a tykev velkoplodá (Cucurbita maxima). V rámci jednoho druhu se dýně kříží snadno a ochotně, mezi druhy však ne či jen zřídka. Praktické rozlišení druhů dle plodu: C. pepo – stopka u plodu má zřetelně pětihranný (příp. vícehranný průřez), patří sem např. cukety, patizony, dýně olejná, dýně špagetová aj.; C. maxima – stopka má průřez oválný, zde např. dýně hokaido, dýně pečárka aj. Plody na semeno nechat dobře vyzrát na záhonu a nechat dojít doma v teple, na osivo bereme semeno z několika typických, pěkně vyvinutých plodů. Z plodů vybraná semena zpravidla nutno na podzim/v zimě dosušit doma uměle, například poblíž topení, teplota do 35 stupňů, semena rozprostřít zpočátku nejlépe tak, aby se vzájemně nedotýkala a občas s nimi pohýbat.