Zpřístupnění odrůd v lednu

Rozdělení odrůd u vybraných druhů

podzimní nabídka gengelu
    U vybraných druhů plodin v gengelské sbírce jsme odrůdy pro lepší přehlednost rozdělili do skupin podle různých hledisek. Dělení je například podle velikosti sklízených částí (např. velké a malé hlávky u salátu), způsobu využití (např. fazole na zeleno a fazole na sucho), barvy plodů (např. rajče červenoplodé, žlutoplodé) apod. I když je rozdělení jen přibližné a v rámci gengelských odrůd uvedeného druhu/ skupiny, přesto může napomoci při výběru.
    Do výběru jsme zařadili ty druhy, které jsou v Gengelu odrůdově početněji zastoupeny. Jedná se o salát, hrách, fazole, rajče, len, mák, brambory, papriku a česnek. Volně tak navazujeme na Pomocník pro výběr odrůd, který jsme přinesli ve Zpravodaji starých odrůd č. 4/2020. V něm jsou gengelské odrůdy členěny např. podle původu z jednotlivých krajů českých zemí i Slovenska, přitažlivosti pro opylovače nebo náročnosti při semenaření.

Dokonalá, bezchybná a ideální odrůda neexistuje, každá skutečná odrůda má své přednosti i nedostatky.

Výběr odrůdy záleží na podmínkách pěstování i účelu, pro který ji vybíráme. Volím si tu odrůdu, která bude v mých podmínkách prospívat a pro cíl, který plánuji. Jinou odrůdu si vybere ten, kdo bude chtít vypěstovat hodně malých rajčátek pro děti a jinou ten, kdo touží mít hodně veliké rajče pro jednu osobu.

Salát hlávkový
Velké saláty – tvoří větší hlávku, jsou často pozdnější, mají delší vegetační dobu než jarní, rané saláty a saláty s malou hlávkou. Proto sejeme, předpěstujeme sazenice a sázíme zavčas, aby nám na semeno zrály ještě v létě a neplesnivěly za nastupujících podzimních mlh. Na záhonu mají rády dostatek místa.
Ševča (načervenalé okraje listů, vydatný), Hanácký letní (krajový, velké okrajové tužší listy, ale jen malá hlávka, starobylý typ), Červený dubáček (červený, i pro postupnou sklizeň jednotlivých listů otrháváním), salát Dědy Švejdy (rodinná sorta z Jižních Čech, zelenolistý dubáček).

Středně velké saláty – obvyklá, běžná velikost hlávky, odrůdy jsou např. různě rané.
Jarný čiernoklačanský (od čtenářky slovenského časopisu Doma v záhrade), Valašský, Valašský universal (oba podobné, z genové banky zeleniny v Olomouci), Bunte Forellen (listy zbarvené, jakoby stříkané tělo pstruha), Mělnický Máj (získán prostřednictvím Alenoru z Kokopelli).

Malé saláty – dělají jen malé hlávečky, které jsou ale po rozebraní plné křupavých, jemných lístků. Při výsadbě je můžeme dávat do hustšího sponu, nezaberou tolik místa.
Plzeňský kamenáč, Stupický kamenáč (typově oba podobné, Stupický zůstává trochu stranou pozornosti).

Hrách
Cukrové hrachy – lusk je bez tuhé blány v chlopních, pojídá se celý. Sklízí a konzumuje se, když lusky dosáhly své plné velikosti, ale semena uvnitř jsou ještě malá, nevyvinutá. Chutná křehce, šťavnatě, sladce. Dobré jsou lusky čerstvé, po syrovu, ale i krátce tepelně upravené (dají se dusit, přidat do polévky apod), někdo je dokonce nakládá do sladkokyselého nálevu jako okurky. Semeno bývá nejčastěji hnědozelené, někdy s tečkami.
Hejzlarová (rodinný, původem z polského Zelova), 1541 (slovenský krajový), Obří z Hořic (největší lusky, dorůstá i dost přes dva metry výšky – nutno mu dát pevnou, vysokou oporu!), Soběslavský cukrový (rodinná odrůda typu Hejzlarová), Ježkův pršínský (nižší, bíle kvetoucí), Wegisský (tvoří menší lusky, ale zato je jich mnoho, fialový květ).

Dřeňové hrachy – běžný a známý zahradní, „zelený“, hrášek, pojídají se nezralá, ale již vyvinutá semena, která jsou sladká. V plné semenné (botanické) zralosti jsou semena žlutozelená a tzv. svraskalá („scvrklá“), mnohdy připomínají tvarem spíše krychličku než klasickou hrachovou kuličku.
    Nižší a středně vysoké dřeňové typy – rostliny jsou středně vysoké, lusk je středně velký (dlouhý), násada lusků je zpravidla bohatá.
Židovická edelperle (stará česká odrůda), Majca (osvědčený i pro zamrazování), Libochovický (o něco vyšší rostliny, chutné větší lusky), Magnum bonum (střední až vyšší, od irské uchovatelské organizace ISSA).
    Vysoké dřeňové typy - tvoří vysoké rostliny, lusky jsou velké, s velkými sladkými semeny. Jsou ale pozdnější a vyžadují vysokou a pevnou oporu!
Vysoký, Kalifornský (získán ze Strakonicka), Blatný, Ruský (získán z Hané, v Gengelu udržujeme od 90. let), Jankův obří (rodinná sorta z Boskovicka), Kanadský.

Kulatosemené, luštěninové hrachy - někdy ve starší literatuře nazývané také jako tzv. hrachy k vylupování. Semeno je ve zralosti kulaté, žluté nebo zelené barvy. Hlavní využití je jako luštěnina, na vaření suchých, vyzrálých semen. Na zeleninové použití se, aby byl hrášek dobrý, sklízí jen v dosti mladém stavu.
Nejranější, Cukrový (nezaměnit s cukrovými typy!), Zelený nízký (nižší vzrůst, sytě zelené semeno, osvědčený na šoulet), Přebohatý (žluté semeno, u nás vysoký až 1,8 m, množství menších lusků), Z Hrnčiarového (slovenský krajový, tvoří hojnější úponky), Paleček (nizoučký, skoro jako maličký chlapeček z pohádky), Moravský hrotovický krajový (vzrůstný).

Polní hrách neboli peluška – polní typ, drobnosemenný, na krmení
Strání I, Strání II (krajový, vysoký, vyžaduje oporu, odrůdy liší se barvou semene, původně šlo o směs obou).

Barevný lusk – Fialový kapucín – fialově zbarvené lusky.
Kapucín – úponkový či poloúponkový typ, barevný květ, snad původně z Nizozemska.
Největší – Obří z Hořic - opravdový obr, jak co do vzrůstu rostlin, tak velikosti lusků, je pozdní.
Nejmenší – Paleček - pravý zakrslík, bílý květ, raný.

K bohatství a rozmanitosti odrůd hrachu viz též Mapa hrachu - Zpravodaj starých odrůd č. 5/2020 a Knihovnička.

Paprika
Zeleninová – na jídlo jako zelenina, tvoří větší plody, na rostlinách je jich menší počet, plody jsou někdy se silnější stěnou, sladké chuti.
Moravská ovocná (stará odrůda, pozdní), Severka (ranější, oblíbená a osvědčená v mnoha oblastech, někdy se plody zbarvují během růstu do fialova – barviva antokyany, nejedná se o nemoc), Česká raná (hlídat při výběru, aby plody nebyly pálivé), Biela hrubostená (slovenská, ranější, osvědčila se na poli i ve skleníku, bohatá násada plodů), Břeclavská s rypáčkem (rodinná, pozdnější, pěkné plody s rypáčkem či chobotkem na konci), Kapie Bulharka (od bulharských zahradníků).

Kořeninová sladká – plody tenkostěnné, sladké. Odrůdy tvoří větší množství plodů na rostlinách, plody bývají často delší, štíhlé. Zralé se suší a poté melou nebo drtí na jemný prášek, známé koření.
Moravská tenkostěnná krajová, Nitranská krajová (raná, osvědčená v mnoha oblastech), Hodonínská sladká převislá.

Kořeninová pálivá – různě pálivé, zpravidla menší, kratší plody, na rostlinách ve velkém až velmi velkém počtu.
Maďarská štiplavá, Velké Ludince (rodinná odrůda), Feferonka dobre štiplavá maďarská (asi všechny maďarského původu), Bulharská žlutá (žlutá v botanické zralosti).

Len
Přadné typy (textilní) – mají dlouhý, nevětvený stonek, který má kvalitní, dlouhé a jemné vlákno, ale nese méně malých tobolek se semínky. Semena jsou menší a obsahují méně oleje, než ho mají olejné typy.
Šumperský Horal, Šumperský Modran, Šumperský Rekord, Šumperský Textilák, Marbod, Hohenheimer Weissbluehender, Eckendorfer Langflachs, Blauer Faserlein Ballenberg, Blue Flax, Cascade, Gadermaier, Horan, Azur, IBM, Lirial Sussex, Northern Mandarin.

Olejné typy – kratší, více větvený stonek, vlákno je kratší, hrubší, méně kvalitní. Semeno mají ale větší, s vyšším obsahem kvalitního oleje, rozvětvené rostliny nesou více a větších tobolek.
Deutscher Oellein, Midin.
(Některé sorty mohou představovat přechodné typy).

Fazole
Fazole na lusky, na zeleninové využití. Sklízí se nezralé lusky za zeleného stavu (lusk může být nejen zelený, ale i žlutý či fialový), neobsahuje tuhou blánu.
a) Fazole na lusky tyčkové
 fazol obecný: Vranov, Širokoluská zeleninová (obzvláště široký velký lusk), Anglická dlouhá, Butanské pod maso II (žlutý lusk, od slovenské rodiny z Rumunska), Fialové, Máslové (žlutý lusk), Mongolský (fialový, dlouhý lusk), Holubičí (kratší lusk, modré semeno i na sucho), Chomoutovská ledvinka (z Chomoutova u Olomouce), Prihradzany žltá, Modré fazole (modrofialový lusk), Kanárek Bílé Karpaty (snad krajová), Léčivá z Uherského Hradiště (též na odvar ze suchých lusků), Myší, Na varenie a zaváranie, Od babičky Líby (rodinná odrůda, v rodině podávané lusky posypané strouhankou opraženou na másle), Špaglovky z Polné (rodinná odrůda udržovaná od roku 1940), Po svokre a starkej (rodinná, masitý fialovozelený lusk), Prešov.
fazol šarlatový - jen mladé lusky jsou masité a dobré, později již tuhnou: Lúžňanka (rodinná odrůda z Liptovské Lúžné), Velká strakatá hnědá (z Pardubicka), Becoky z Návsí (krajová z Jablunkovska), Brdárská směs šarlatový, Lúžňanka, Černá Slovenka, Fazorka (krajová z Valašska), papuče, Horní Habartice, Janov (Smolenová), Lvovský z Ukrajiny, Od starky zo Zahoria.

b) Fazole na lusky keříčkové – Stromečkové, Zlatý roh, Znojemská (Haladova), Na zeleno (Szabó), Ananasová, Vojačka, Ivančická černá, Muellheim (krajová z Německa), Perla z Nábského údolí, Šparglovka (Sedlácká), Willmann fialový lusk (z biodynamického zahradnictví), Žlutoluská z Bučkovce, Žlutý lusk ze Slovenska, Zo stredného Slovenska, Podřipská, Přibyslav, Nízka na nakladanie.

Fazole na sucho. Vyzrálá, tvrdá semena se užívají na vaření jako luštěnina.
a) Fazole na sucho tyčkové
 fazol obecný: - Eržibab, Nemocniční, Monstrance, Křída (bílé) , Peškovy bílé hnědé (odrůdová směs), Bohutínská, čočkofazol (Vlčice), Čočkofazol ze Zašové (rodinná), Rychlovarka (nízká tyčková), Skřivánčí (dobře vařivá), Vysoko úrodná ťahavá biela (bílá, pěstována tradičně spolu s kukuřicí).
fazol šarlatový - Lúžňanka (rodinná odrůda z Liptovské Lúžné), Velká strakatá hnědá (z Pardubicka), Becoky z Návsí (krajová z Jablunkovska), Brdárská směs šarlatový, Lúžňanka, Černá Slovenka, Fazorka (krajová z Valašska) , papuče, Horní Habartice, Janov (Smolenová), Lvovský z Ukrajiny, Od starky zo Zahoria.

b) Fazole na sucho keříčkové - sirkové, šparglové (obě krajové, dříve na východní Moravě hojné), Strakatá z Násedlovic, Na drůbeží polévku (z východního Slovenska, polévka zní připomíná polévku drůběží), Hnedá gulatá (krajová ze severního Slovenska), Bánov II, Bánov IV, Plevovec I, Blatný I, Kravky, Markušovce, Polopopínavá z Pobedíma, Florianky (rodinná), Vsetínské, Z Hronca, Najchutnějšia od babky, Vojákové, Svatý Ján.

Fazole s barevně zajímavým semenem – čočkofazol ze Zašové, Pea Bean, Troják (u všech tří červenobílá monáda), Zlatý déšť (žlutobílé), Eržibab (elegantní, barva se může měnit dle podmínek), Jing jang (černobílá monáda), Sv. Helena-Krušné Hory (vícebarevná), Vojákové, Svatá Trojice, Plazivka (plazila se mezi tuříny, semeno jakoby stříkané), Dalmatin (černobílé fleky podle plemena psa), Melis Suedtiroler, Kamínkové (s proužky na semeni, ze Zakarpatské Ukrajiny), Kamínkové zo Záhoria, Strakatá z Násedlovic (červenobílá, rodinná), Kujavské (černobílé), Máslová královna (stará odrůda), Markušovce (černobíle stříkané), Červenobiela odolná (ze severu Slovenska, podobná Plazivce).

Bílé semeno – Moravská perla, Vysoko úrodná ťahavá biela, Perlička, Muellheim, Velká bílá, Vranov, Od babičky Líby, Křída, Šparglovky z Polné, Cukrová perla, Hanácká perla, Podkarpatský bílý, Polopopínavá z Pobedíma, Lvovský z Ukrajiny.

Černé semeno - Prihradzany čierna, Ukrajina černý, Černuchy, Ivančická černá, Mikysková I, Černá Slovenka.

Typ vojákové fazole - na bílém semeni je kresba lidské postavičky, připomínající vojáka, anděla, člověka, policajta aj. Liší se, nebo se mohou lišit, velikostí semen, velikostí i barvou kresby (červená, červenohnědá, hnědá, černá) a místy svého původu - vojákové (z Hlučínska), Paňáčkové z Kvasic (rodinná), Svatý duch s červeným okem (z Francie), Antoníčkovy černé, Antoníčkovy červené (Jižní Morava), Vojákové (Hekele) (pochází z Hané), Andělské (černá kresba, menší semeno, též z Hané), Florianky (rodinná, z Veselí nad Moravou), Svatý Ján (z Jižní Moravy, původně ze Slovenska), Fazole od Trenčína od sestry, Vojačka (slovenská, kresba dosti rozmytá, méně zřetelná, menší semeno), Blatný I (ze Křtin u Brna, větší semeno), Čelověk (původně z Ukrajiny), Policajtki (z Třinecka), Soldier (z Německa).

S náboženským obsahem jména - Svatá Trojice, Svatý duch s červeným okem, Svatá Helena-Krušné hory, Mária, Andělské, Svatý Ján, Antoníček černý, Antoníček červený.

K bohatství a rozmanitosti odrůd fazolí viz též Fazolová mapa v Bio č. 9/2017 a Doma v záhrade č.8/2017 a Knihovnička.

Česnek
Paličák – vytváří květní stvol s pacibulkami. Obvykle se květ vylamuje záhy po objevení, aby se podpořil růst podzemní cibule - Záhorský, Východoslovenský, Velký fialový, Z Miřejovických strání, Z koncentračního tábora, Sibiř, Bzenecký paličák, Ruský, Ruský z Lipnice, Z Hané, Modrý, Strážnický bílý, Púchovský zamouralý, Od prabábky, Kovaříkové, Rusák, Oravský.

Nepaličák – nevytváří květní stvol - Z Moravy, Banátský.

Ozimý - všechny odrůdy jdou vysazovat na podzim, vysazujeme obvykle během listopadu, případně až v prosinci. Podzimní výsadbě dáváme přednost, mimo jiné pro vyšší výnos, odrůdy označujeme jako ozimé.

Jarní - všechny odrůdy jdou vysazovat i na jaře, sázíme pak ale vždy, co nejdříve to jde. Pro většinu odrůd je jarní výsadba spíše nouzová (dosáhneme obvykle jen nižší výnos). Typicky jarní je jen odrůda Z Moravy, ale i ta roste stejně dobře i z podzimního sázení. Jarní česneky mohou mít lepší skladovatelnost, vydrží déle, než zimní.

Velké stroužky: Sorty, které mají velké stroužky jsou oblíbené, česneková cibule jich obsahuje menší počet, zpravidla čtyři až šest. Rychleji se dá naloupat větší množství česneku např. na zabijačku - Ruský, Ruský z Lipnice, Z Hané, Modrý, Strážnický bílý, Púchovský zamouralý, Od prabábky, Kovaříkové, Rusák, Oravský, Kozlův paličák.

Menší stroužky: Česneková cibule jich obsahuje větší počet, jednotlivé stroužky jsou menší než u předchozího typu - Záhorský, Východoslovenský, Sibiř, Bzenecký paličák, Z Moravy, Banátský.

Fialově zbarvený – Záhorský, Východoslovenský, Velký fialový, Malý fialový, Z Miřejovických strání, Z koncentračního tábora, Sibiř, Bzenecký paličák, Od Jetleba.

Bíle zbarvený – Ruský, Ruský z Lipnice, Z Hané, Modrý, Strážnický bílý, Z Moravy, Banátský, Púchovský zamouralý, Od prabábky, Kovaříkové, Rusák, Oravský.

Velké pacibulky - Z Miřejovických strání, Z koncentračního tábora, Od Jetleba.

Malé pacibulky – většina odrůd.

K bohatství odrůd česneku viz Mapa česneku a šalotky - Zpravodaj starých odrůd č.5/2019, Doma v záhrade č.9/2019 a Knihovnička. Doporučení k pěstování a udržování odrůd česneku viz též Zpravodaj starých odrůd č.5/2019.

Brambory
Velikost hlíz
Odrůdy se středními až většími hlízami – Bojar, Norma, Universal, Boumoočky, Modřáky, Aaran Victory
Odrůdy s menšími hlízami - Kardinál, Krasava, Pink fir Apple, Bamberské rohlíčky, Keřkovské rohlíčky, Modroočky.

Tvar hlíz
Rohlíčkovité - Pink fir Apple, Bamberské rohlíčky (maličké), Keřkovské rohlíčky
Dlouze oválné – Norma (stabilní vyšší výnos, dobře se škrábou)
Kulovité až kulovitooválné - Aaran Victory, Karmen, Kardinál, Táborky, Boumoočky, Bojar (až dlouze oválné).

Dužina
Moučnatější (rozvářivé, např. na zpracování na knedlíky, šišky) – Bojar, Boumočky, Modřáky, Valašské modřáky
Pevnější dužina - rohlíčkovité odrůdy.

Sorty s hlubokými očky (starobylý znak - novější a moderní odrůdy mají již mělká očka) - Valašské modřáky (rodinná odrůda udržovaná po stařence), Modřáky, Boumočky, Aaran Victory (rok 1918, bílá dužina), Hasy.

S barevnou slupkou - červené Bojar, fialové až modrofialové Modřáky, Valašské Modřáky, Boumoočky, Aaran Victory.

Mák
Barva semen
modré semeno – obvyklá, asi nejznámější maková barva, modrý mák je aromatický, vhodný na všechny způsoby využití.
Mák modrý Valašsko (rodinný, tradičně namletý spařován mlékem), Vaďovický (rodinný), Dvorec-Sliezska osada, Od krstnej mamy (na opekance), Od peroutkové babky (namletý spařován černou obilnou kávou), Z Paprade, Po stařence (z Valašska) .

bílé semeno – bělosemenné máky mají jemnou, sladkou, jakoby oříškovou či mandlovou chuť. Používaly se často např. jako náhrada ořechů do vánočního pečiva. Občas se u některých odrůd mezi bílými mohou objevovat i makovice se semenem narůžovělým či až červeným.
Bílý mák I (Pardubicko), Liečivý, Mák bílý z Vranče, Bílý mák II (od Lanškrouna), Bílý mák III (Hejduk), Bílý mák od Půchova, Bílý mák z Biskoupky, Bílý mák z Dobré, Bílý mák z Javorníku u Jeseníku, Bílý vanilkový, Bílý z Vysočiny, Elka White Oilseed, Lenschow, Manschow, Paplitz.

jiné barvy semene – šedé: Skorý sivý, Skorší z Dolnej Strehové, Ruský obří, Červený veľký, růžové: Růžový z Dobré, červené (až červenohnědé): Strakonický červený, Orechový, Červený Hejduk, černé (tmavé): Z Hajdových pasek u Zdechova, trasený mak, Hleďák z Moudon.

Máky hleďáky – ve zralosti mají otevřené makovičky, které jsou malé. Dnes je hledivost, otevřenost makovice, už výjimečný znak, máky uzavřené – tzv.slepáky již hleďáky z pěstování vytlačily. I mezi máky slepáky se ale občas může objevovat makovice s pootevřenými otvory. Hleďáky se často mohou udržovat samovýsevem.
Z Hajdových pasek u Zdechova, trasený mak, Hleďák z Moudon.

Máky s vyšším obsahem oleje (podle rozborů Výzkumného ústavu olejnin v Opavě. Do Výzkumného ústavu olejnin jsme některé gengelské makové odrůdy poskytovali v minulých letech) - Bílý mák II (od Lanškrouna), Bílý vanilkový, Bílý mák od Púchova

Okrasné, plnokvěté sorty (užitek květem, makovičky jsou malé) – mák okrasný Veselka, Knířov

K bohatství a rozmanitosti odrůd máku viz též Maková mapa Bio č. 6/ 2018 a Knihovnička.

Rajče
Vzrůst rostlin
keříčkové (mohou si vystačit i bez opory, ale často bývá prospěšné k nim kratší kolík zapíchnout, aby se keříky nevyvracely pod tíhou plodů) - Olomoucké nízké, Roubíčkovo pupíkaté, Vrbičanské nízké, Trpaslíček (spíše nízké tyčkové), Čipollino, Od dědečka z Pelhřimova.

tyčkové (vyžadují oporu, podle odrůdy i dostatečně vysokou) - Black Cherry, Black Plum, Černý princ, Červená hruška od tety, De Berao, Dívčí prs, Hanácká hruštička, Hanácké nejranější, Vaňkovo hroznovité, KBX, Kosmonaut Volkov, Krab jaronský, Kulaté velké, Leščukovo oranžové, Limon Liana, Malé cukrové, Malinové, Moravský granát, Negro Almeria, Od dědečka z Pelhřimova, Omas Liebling, Ostravské rané, Péche (Pfirsichhautige), Pražské dlouhé, Pražské dlouhé žluté, Protáhlé srdce, Rudomasé z Hané, Ruské masové, Selandia, Skvrnitý Říman , Sněhová koule, Stichovice, Sušenské soudečkové, Šery rajčina, Přerostlej klokan, Sušenské soudečkové – velké, Tiger Tom, Zimné paradajky, Japonský Karlik, Bon-Bon, Žlutá kytice, Žluté datle (Gelbe Dattelwein).

rajčata typu divoké rajče - necháváme je plazit po zemi, bez vyvazování a vyštipování. Rozrůstají se, pokud mají místo, paprsčitě do stran a pokryjí i velkou plochu půdy. Vyvazování je v případě zájmu možné. Bývají spíše pozdnější než ranější, doporučujeme nehnojit organicky, aby zbytečně nebujely do zelené hmoty, ale plodily - divoké červené, divoké žluté (pidi z Francie), Pidi rajčátko Erfurt, Klokaní.

do truhlíků nejmenší – Čerešničkové.

Barva plodů
s červenými plody - mohou být různě červeně syté, bledší i tmavší, některé do růžova: Malé cukrové, Selandia, Pražské dlouhé, Moravský granát, Ostravské rané, Hanácké nejranější, Vaňkovo hroznovité, Omas Liebling, Stichovice, Roubíčkovo pupíkaté, Malinové, Čerešničkové, Červená hruška od tety, Od dědečka z Pelhřimova, Bon-Bon.

s jinobarevnými plody – divoké žluté, Žluté datle, Leščukovo oranžové, Limon liana, Black Plum, Černý princ, Tiger Tom (žíhané, tygrované), Trpaslíček, Dívčí prs, Pražské dlouhé žluté, Golden Currant, Hanácká hruštička.

Velikost plodů
maloplodé (jsou sice malé, ale bývají dobré, typicky rajčatové chuti, plodů bývá větší množství) – Čerešničkové, Červená hruška od tety, Od dědečka z Pelhřimova, Malé cukrové, Bon-Bon, Black Chery, Žluté datle, Žlutá kytice, rajče divoké červené.
středně velké (klasika) - Ostravské rané, Péche (Pfirsichhautige), Pražské dlouhé, Pražské dlouhé žluté, Hanácké nejranější, Selandia, Omas Liebling.
větší a velké (plody jsou velké, ale odrůdy jsou zpravidla pozdnější, na rostlině bývá menší množství plodů) - Ruské masové, Kosmonaut Volkov, Dívčí prs, Kulaté velké, Krab jaronský, Malinové, Leščukovo oranžové, Stichovice.

Sušší dužina – De Berao (odolnější plísni), Pražské dlouhé (osvědčené do leča spolu s paprikou), Pražské dlouhé žluté (jeho žlutoplodá obdoba), Roubíčkovo pupíkaté (rodinná sorta).

Další možné způsoby dělení odrůd:

Odrůdy velké - s velkým semenem/plodem/sklizňovou částí - fazol šarlatový: papuče, Velká strakatá hnědá, Lvovský z Ukrajiny, pšenice polská, bob: Velký z Blatničky, Vojka, hrách: Obří z Hořic, Ruský, mák: Ruský obří, Červený veľký, Černý, rajče: Ruské masové, Stichovice, Leščukovo oranžové, Kulaté velké, Kosmonaut Volkov, rebarbora Hanácké lopón, šalvěj Dalmatská velkolistá, řeřicha velkolistá, česnek: Velký z Dubovan, Ruský z Lipnice aj.

Odrůdy malé – tvoří sice velikostně malé plody/semena/sklizňové části, ale ty jsou často chutné, násada je mnohdy početná (mnoho plodů). Bývají ranější než odrůdy velkoplodé – fazol: Perličky, Vysoko úrodná ťahavá biela, Moravská perlička, salát: Plzeňský kamenáč, Stupický kamenáč (za mírné zimy může přezimovat jako sazenička), rajče: rajče divoké červené, Od dědečka z Pelhřimova, Červená hruška od tety (hruštičkovitý tvar plodů), Čerešničkové (osvědčené pro truhlíky), Šery rajčina, bob Kanadská káva (velmi drobné černé semeno, nejmenší z bobů), čočka Moravská drobnozrnná (nejmenší z našich čoček, v pěstování vyžaduje oporu), hrách: Paleček (velmi nízký, asi 30 cm), Weggisský (cukrový, dlouho nasazuje lusky), pažitka Jemná tenká, česnek Z Moravy (malý, ale trvanlivý, vydrží dlouho), brambor: Pink fir Apple, Bamberské rohlíčky (maličké, ale obě odrůdy mají pevnou dužinu), topinambur Malý fialkový (opravdu maličké hlízečky, pěkná barva), rosička krvavá (zvaná česká rýže, ve rovnání s běžnou rýži je to spíš minirýžička, zrníčka nutno loupat), kmín Valašský (luční, semeno menší než šlechtěné kmíny).

Odrůdy ruského typu – zpravidla odrůdy s velkými plody či sklizňovými částmi. Většinou jsou pozdnější. Asi nikoliv nutně musí pocházet přímo z Ruska, jejich velikost ale velmi často koresponduje s velikostí této země – česnek: Ruský (středně velký), Ruský z Lipnice (jeden z největších), Ruský-Stará Lubovňa, hrách Ruský (velké lusky, vysoký), mák Ruský obří (vysoké makovice, velmi oblíbený), slunečnice Ruská, rajče Ruské masové (za dobrých podmínek plody i přes 1 kg těžké).

Rodinné odrůdy - někdy nesou ve svém názvu jméno svého dárce či vyjadřují příbuzenský vztah k němu – fazol: Od babičky Líby (na lusky), Troják (typ čočkofazolu), Mikysková I (žlutý lusk), Mikysková II, Peškovy bílé hnědé (směs dvou odrůd, vaří se „pohustu“), Julinčino, Krkoškovo, hrách: Hejzlarová (z evangelického prostředí), Blatný, Ježkův pršínský (cukrový typ), česnek Kovaříkové (dárkyně převzala od své maminky a pěstuje půl století), Od Jetleba, kukuřice Dedkova kukurica, rajče: Od dědečka z Pelhřimova, Leščukovo oranžové, Roubíčkovo pupíkaté, Omas Liebling (v překladu Babiččin miláček), Selandia (stará odrůda, v rodině dárce od roku 1956), salát: Salát dědy Švejdy (typ dubáček), Zlatý rekord (v Brumově od 2.sv války, pro rychlení ve skleníku nebo teplém pařeništi).

Krajové odrůdy – viz Pomocník pro výběr odrůd aneb Jakou odrůdu zvolit pro daný účel Zpravodaj starých odrůd č. 4/2020.

Okrasné druhy afrikán Garafia, ostálka Čiermoklačanská, lilie bílá Velké Přílepy (tzv. kostelní), lilie cibulkonosná Stádla (ze sudetských rozvalin), měsíčnice, chejr vonný Fiala voňavá, oman, kolotočník, krásenka: cigánky, Světlá směs Rezsel Orneto, netřesk Z hrnca, řebříček bertrám Z Duban, muškát: Borovanský (klasika - červený květ), Voňavý muškát proti komárům (sice nekvete, ale voní příjemněji než jiné muškáty), topolovka: Sléz Heřmanův Městec žlutá bílá, Z Waldviertlu, Topolovka černá, Topolovka červená Vršovice (velké květy, lákají včely), divizna, sléz maurský, sléz pižmový, hvozdík Prachaticko.

Méně známé a netradiční obiloviny – často jsou dekorativní, okrasné a zajímavé i na pohled. Pro zpracování je třeba pamatovat na to, že jsou zpravidla pluchaté (zrna jsou v obalech ve slupce, vyžadují loupání) – proso: Fialové, Hanácké mana, Slovenské červené, Proso VERN-PSR, čirok obecný: čirok obecný, Proso je krásné, čirok metlový (na výrobu kartáčů a metel), Slovenský (vysoký, delší vegetační doba), tatar (z Banátu, ranější, pěkně červený), rosička krvavá (sklovité drobné zrno, roste i na chudých půdách), kalužnice křivoklasá - tzv. korakan (větvený klas; nižší, nepoléhavé rostliny), ježatka obilní (pěstována jako obilovina v teplých krajích), amarant (také jako okrasa): Amaranthus caudatus var. edulis, Amaranthus hypochondriacus Červený, Nízký červený, ječmen Tábor 811 (tmavé zrno -tzv. Kafeegerste), bér (jeho zrna byla loupána dříve podobně jako proso na jáhly brové /=jáhly z béru/) – krajový červený, Uličské Krivé (krajový z Východního Slovenska), Čiernoklas (novější odrůda z roku 1970).

Obiloviny pluchaté – jsou historicky starobylé, po výmlatu u nich zůstávají zrna obalena v pluchách a vyžadují tedy loupání. To se dělalo například ve stoupách, ručních dřevěných mlýncích apod. V domácích podmínkách může být vyloupání obtížnější – pšenice dvouzrnka: Dvouzrnka 115, Podbranč (obě slovenské krajové), Katarka (klas temně fialové, kovové barvy, snad obilí Katarů), pšenice jednozrnka Tábor (křehké klasy), pohanka: 93 (slovenská krajová), ČSFR (z Archy Noemovy), Trojanovice (valašská), proso: Fialové, Hanácké mana, Slovenské červené, Proso VERN-PSR, pšenice špalda: Megalith (snad z megalitických hrobů, starobylý klas), Roter Kolbenspeltz (jarní typ), pšenice naduřelá Osiris (někdy větvený klas, tzv. faraonská pšenice), rosička krvavá, bér: krajový červený, Uličské Krivé (krajový z Východního Slovenska), Čiernoklas (odrůda z roku 1970), pohanka tatarka: Katedrová, krajová Hrozenkov (tatarka nejde loupat, slupka je srostlá smoučnatým vnitřkem semene - nutno příp. šrotovat celé, případně zkusit na nakličování).

Obiloviny bezpluché – obilky jsou po výmlatu nahé, umožňují bezproblémové další zpracování (např. na šrot, na mouku, ale i vaření celých zrn, nakličování apod.) - oves nahý Z Luhačovického Zálesí (pevný, nepoléhá), pšenice setá: Slovácká hnědoklasá osinatá, Židlochovická Lada, Hodonínská osinatka, Branišovická, Červená, Dobrovická česká červená, Hospodář, Kostomlatská sametka, Postoloprtská přesívka, Sheriffs Square Head, Česká přesívka, pšenice shloučená (krátký, jakoby sražený klas, u nás jako ozim i jař), pšenice polská (velké zrno ale množství pluch), pšenice naduřelá Osiris, nahý ječmen: gengel, špalda, 7383, 7385, 7387, 7438, Český nahý (Boehmische Nackte), Miloňovská špalda, Miloňovský gengel, žito: Křešovické, jařyna, Rež ze Soláně, Dobřenické krmné (používalo se i jako zelené krmivo), křibice (dobře odnožuje, nižší výnos, odolná, tvrdá sláma), křibice z Bystřice nad Olzou.

Méně pěstované luskoviny – bob (buď na zeleno, nezralý nebo jako luštěnina vyzrálá suchá semena, malosemenné jsou krmné), hrachor (především luštěnina na suchá semena, v malé míře se dají jíst i nezralá semena podobně jako zelený hrášek), čočka (tradiční sorty jsou z teplé jižní Moravy, žádají propustnou lehčí půdu), cizrna (slovenské sorty, nejlepší úroda je za suchých, horkých let), lupina, ledenec nachový (nachová barva květů, jen nejmladší lusky jedlé, půdopokryvný).

Bez opory se z luskovin pěstují – cizrna (pevná, nepoléhá), lupina Prechtlova (nízká), nižší sorty bobu (pro zpevnění je nejlépe nakopčíme, nahrneme půdou), ledenec (plazí se po zemi).
Oporu (nebo příměs podpůrné plodiny) vyžadují všechny hrachory, všechny čočky a vyšší odrůdy bobu (Velký z Blatničky, Vojka, Úrodný z Gutů aj.).



Obrázky
salát
Hanácký letní tvoří velké okrajové listy a jen malou hlávku
Salát Dědy Švejdy je pozdnější, dubolistý a může se sklízet jak postupně trháním jednotlivých listů ale i naráz utržením celé hlávky
Světle zelený slovenský Jarný čiernoklačanský

Hrach
Odrůda 1541 je slovenský cukrový hrách
Mezi dřeňové hrachy patří Ruský
Kulatosemený luštěninový Moravský hrotovický krajový

Paprika
Suché plody pálivé papriky Veľké Ludince
Slovenská paprika Biela hrubostenná přináší bohatou úrodu, ovědčila jak na poli, tak ve skleníku
Násada u odrůdy Severka

Len
Odrůda Deutscher Oellein má nižší, bohatě  větvené rostliny a přináší velké olejnaté semeno - je zástupcem olejného lnu
Vysoké a málo větvené rostliny lnu Isegrim ukazují na přadný typ s využitím na vlákno

Fazole
Odrůda Od babičky Líby je tyčková sorta s luskem na zeleninové použití.
Keříčkové Florianky, s barevnou kresbou postavy na semeni, se užívají jako luštěnina
Odrůda Sirkové je tradiční luštěninová keříčková fazole z Východní Moravy
Eržibab - tyčková s pěkně zbarveným semenem
U šarlatových fazolu Lúžňanka slouží mladé lusky jako zelenina
Na zeleno (Szabó) svým jménem naznačuje využití mladých lusků

česnek:
Srovnání velikosti tzv. velkých a malých pacibulek: Vlevo velké pacibulky odrůdy Z Miřejovických strání u Litoměřic (dříve Pospa), vpravo malé pacibulky odrůdy Ruský z Lipnice
Ruský z Lipnice je ozimý paličák
Odrůda nazvaná Velký fialový má fialově zbarvené hlavičky

Brambory
Stará česká odrůda Bojar má červené hlízy, moučnatou dužinu a přináší spolehlivé, stálé výnosy
Brambory Pink fir Apple jsou malé, rohličkového tvaru, pevné dužiny

Mák
Květy bělosemenné rodinné odrůdy Bílý mák I Pardubicko jsou barevně rozmanité
Velké makovice odrůdy Černý mák mají načervenalou barvu
Semeno odrůdy Bílý mák z Biskoupky

rajče
Odrůda Dívčí prs má větší, žlutooranžově zbarvené plody a je pozdní
Do truhlíku se osvědčilo nizoučké rajče Čerešničkové s třešňovitými plůdky dobré chuti
Červená hruška od tety tvoří drobné plůdky přibližně hruškovitého tvaru
Plody Pražského dlouhého jsou červené, protáhlé a mají sušší dužinu vhodnou na přípravu leča
Odrůda Tiger Tom má plody žíhané

Ostatní
Lusky bobu Kanadská káva obsahují drobná semena
Kalužnice křivoklasá má zajímavý klas
Mezi okrasné druhy patří  lilie cibulkonosná Stádla s voňavými květy
Zrna pšenice Slovácká hnědoklasá osinatá

Foto: P. Dostálek a archiv Gengel o.p.s.