Popis
Osivo vypěstované uchovatelem A.L. 384 33 (Alenor) - následuje popis uchovatele: Populace asi 12 velkých trsů a mnoho výsevů nalezená v r. 2010 u jedné zříceniny zbořené osady v okolí Železné Rudy (Šumava, okolo 900m.n.m.), tedy sudetský pozůstatek. Vzorný případ národopisných dějin kulturních rostlin v pohraničních horách Čech: «Jde vesměs o výskyt nepůvodní… Kopecký spojuje její zavlečení do středních Sudet s tzv. alpskou dřevařskou kolonizací ve druhé polovině 16. a na počátku 17. stol. a pozdější udržování rostliny hlavně v oblastech bývalého německého a národnostně smíšeného osídlení. Preferencí stanovišť u vodních toků se dostává do nižších poloh splavováním… Původní areál pravděpodobně jen… v Pyrenejích,… Alpách… Apeninách a v pohořích bývalé Jugoslávie… Od středověku pěstovaná rostlina, nejprve v klášterních zahradách jako kořeninová a aromatická zelenina i jako léčivka, později v selských zahrádkách v podhůří a kolem horských chat. Postupem času se význam rostliny přesunul k využívání hlavně při chovu skotu ke zvyšování produkce mléka» (Slavík 1997, Květena ČR 5, 315). Metr vysoká vytrvalá bylina vhodná pro horské oblasti, kde nelze pěstovat anýz. Semeno na vyklíčení musí přejít mrazem: tedy vysít na podzim v dobré půdě do řádků (rozpětí 25cm, 5-10cm na řádku). Vzejde koncem března. V létě kořeny jako bělavá mrkev dosáhnou průměr 1cm, optimální pro sladké anýzové aroma. Silnější podzimní kořeny už nemají tak čistou chuť. Vyzkoušená užití:anýzový čaj z čerstvých listů a likéry ze slivovice a kořenů. Různé pokusy nahradit pravý anýz v pečivu sušenými semeny nebo kořeny se zatím nepovedly:zralá semena už nemají žádné aroma; semena nezralá (za čerstva silně anýzová) sušením aroma ztrácí; kořeny sušené aroma udržují, při pečení se ale anýzové aroma většinou vypaří. Pokud máte lepší zkušenost, sdělte nám je: budeme rádi.