Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Cílem je, aby se s nimi veřejnost mohla seznámit, pěstovat je, využívat jejich plodů i je semenařit a uchovávat, a přijmout tak svou odpovědnost za jejich další osud. Abychom společně tyto odrůdy, které vytvořily a nám nezištně předaly předchozí generace, dnes pěstovali, pečovali o ně a opět je stejně tak předali pokolením, které přijdou po nás.
Gengel z.ú. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti.
Jednoletý, zprav. předpěstujeme a vysazujeme sazenice, pro dobrý vývin hlávek potřebuje dostatek vody; samosprašný, různé odrůdy ale proložíme alespoň jedním záhonem jiného druhu. Na osivo bereme semeno z několika vybraných, dobře vyvinutých, zdravých, odrůdově typických hlávek. Semeno sbíráme v malém doma buď postupným otrháváním zralých částí (otevře se květ do podoby bílého chmýří, které prsty vytrháváme), nebo sklidíme celé rostliny a necháme je dojít zavěšené pod střechou. Suché vytřeme, vyčistíme na sítech, vyfoukáme.
- stará odrůda hlávkového salátu. Tvoří malé až střední, polouzavřené hlávky, typické je zbarvení listů. Listy jsou zelené, s výrazným červenohnědým stříkáním na ploše, připomínající barevné skvrny na pstružím těle. Odtud i název Bunte Forellen znamenající v doslovném překladu „pestří pstruzi“, tedy zhruba salát „pstruhopestrý“ nebo „pstruhovitý pestrý“ apod. Pstruhové saláty jsou známé i z naší literatury, např. V. Bílý, Zelinářství, 7. vydání z roku 1941 uvádí sortu „pstruhovitý zlatý“. Listy odrůdy jsou jemné, křehké, dobré chuti, odrůda je doporučeníhodná. Salát je podle průvodní informace určen pro venkovní pěstování pro časné léto až léto, výsev březen-květen. Odrůda pochází z Německa, kde byla známa asi již v 19. století. Získáno v roce 2010 z organizace VERN, původně IPK.